Zajímavá místa v lese

Sv. Hubert

Hubert pocházel z bohaté šlechtické rodiny v Akvitánii. V mládí věnoval většinu času lovu a bujarým oslavám. Jednoho dne při lovu narazil na podivuhodného jelena. Mezi parožím mu zářil zlatý kříž. Skrze tohoto jelena k němu promluvil Bůh. Hubert se po tomto zážitku stal knězem, později dokonce biskupem a velmi se zasloužil o šíření křesťanství. Po své smrti byl svatořečen a stal se patronem myslivců a střelců.

O rozšíření kultu sv. Huberta se na našem území zasloužil František Antonín, hrabě Sporck, který v roce 1695 založil Řád sv. Huberta.

Smírčí kříž

Ve středověku bylo možno při trestání provinilců uplatnit systém tzv. smírčího práva, kdy byl provinilci uložen úkol, kterým odčinil svůj zločin. Takovým úkolem mohlo být i vytesání a vztyčení kamenného kříže na místě, kde byl zločin spáchán.

„Náš“ Kříž se nachází v blízkosti místa „Na Haltýři“ po pravé straně při cestě z Bělče do Svinar, na tzv. Bělečské cestě (dnes je zde značena červená turistická trasa). Na kameni je vytesaný kříž, dvě sekyrky, položené přes jeho ramena a zašlý nápis asi ze 16. Století. Podle pověsti šli dva tovaryši koupit tele do Bělče a když se vraceli, začli se o ně hádat. Přitom se vzájemně zabili. Na paměť tomuto činu, byl zde umístěn pomníček. Kámen s vytesaným křížem je chráněn jako nemovitá kulturní památka.

Císařská studánka

Císařskou studánku naleznete na trase zelené turistické značky nedaleko Pomníku myslivců. V její blízkosti je také PP Císařská studánka, kde můžete obdivovat cca 170 let staré torzo smíšeného porostu buků, borovic a smrků s přimíšenými duby a břízami.

V roce 1875 lesmistr František Rotter postavil zde u studánky tříhrannou kapličku na památku výročí svatby císaře Josefa I. a císařovny Alžběty (svatba se udála 24. dubna 1854). Od té doby se tu říká „U Císařské studánky“. Původní mramorová deska s nápisem, zasazená ve zdi kapličky, bohužel zmizela již před rokem 1928. Možná se tak stalo na konci monarchie v roce 1918, kdy byly odstraňovány symboly spojené s Habsburky a císařstvím.

V období před rokem 1989 byly prameny studánky poškozeny nevhodnou meliorací. Naše společnost znovu obnovila stav za pomoci dotace Programu rozvoje venkova v roce 2014 a přivedla vodu zpět do studánky.

Krytý dub

Tato zvláštnost se nachází při cestě z Bělečka do Bělče. Kmen obrovského dubu nesl kdysi mohutnou korunu, nyní však je zbytek zakryt šindelovou střechou. Do současné podoby byl upraven v roce 1897. Při kácení byla ponechána spodní část do výše 2,7 m. Přímo do vykotlaného kmene je možné vejít vylámaným otvorem. Dub měřil v obvodu úctyhodných 4,58 m.

V pamětní knize Bělečko, která byla založena v roce 1922, se píše: Hezky je u „krytého“dubu. Je to kmen dubu velikána bez koruny, již mrtvý a zcela vyschlý. Z něj umná ruka upravila útulek v čas deště neb pro milence.

Pomník kalamitám

Pomník kalamitám naleznete 70 m nad rybníkem Výskyt. Jedná se o strom postavený do země kořeny vzhůru, aby tak připomínal sílu letní bouře z 5. července roku 2012. Tehdy zasáhla hradecké lesy velká větrná kalamita, jíž padlo za oběť cca 74 000 kubíků dříví na zhruba 200 hektarech. Nejvíce byl zasažen pás porostů táhnoucí se středem městských lesů od severu k jihu, v jeho pomyslném středu se nachází právě rybník Výskyt.

Na místě naleznete nejen již zmíněný kmen, ale také pamětní desku a naučnou tabuli, kde se dozvíte více o této, ale i dalších větrných kalamitách, které v minulosti městské lesy zasáhly.

Letecká střelnice

Bývalá střelnice byla vybudována za okupace během roku 1939 vykácením lesů mezi Bělečkem a Bělčí nad Orlicí. Střelnice byla využívána jako cílová plocha pro nácvik bombardování cementovými pumami a pro cvičnou střelbu ostrou municí. Tato „činnost“ vedla k vytvoření bezlesé části o velikosti 23 ha. Území bylo armádou využíváno až do zrušení v roce 1990. Po ukončení bombardování na ní časem vznikl druhově zajímavý náletový porost převážně z borovice lesní a břízy bělokoré, díky mozaikovitosti stanovišť tu nalezneme unikátní druhovou diverzitu pískomilných, vřesovištních a mokřadních společenstev.

V roce 2004 byly na třech protipožárních vodních plochách realizovány Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR zásahy spočívající v částečném odstranění bahnitého sedimentu a odstranění náletových dřevin způsobujících vysoké zastínění a zanášení tůní organickým opadem. Tyto zásahy měly za cíl podpořit výskyt silně ohrožené vážky jasnoskvrnné. Ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a z dotačních titulů obnovila společnost Městské lesy Hradec Králové a.s. v roce 2015 další dvě tůně a upravila je tak, aby tvořily vhodný biotop pro vážku jasnoskvrnnou, ale i další rostliny a živočichy vázané na vodní prostředí.

Střelnice je v současnosti na seznamu Evropsky významných lokalit.

Hmyzí hotel u rybníka Výskyt

Hmyzí hotel a naučná tabule byly u hráze rybníka Výskyt vybudovýny v roce 2017. Projekt podporující přítomnost samotářského hmyzu v krajině finančně podpořilo město Hradec Králové z rozpočtu na péči o životní prostředí města a ekologické projekty.

Samotářské druhy hmyzu využívají pro kladení vajíček, vývoj larev a líhnutí různorodý materiál, který z našeho okolí v souvislosti se změnou hospodaření a aktivního zahradničení poslední dobou mizí. Malý hmyzí hotel nám přiblíží život této specifické skupiny živočichů.

Domeček U Pěti ježků

   

   

Ptačí budky

Ptačí budky začaly být v městských lesích ve větší míře vyvěšovány již v 80. letech minulého století, především jako součást ochrany lesa před hospodářsky škodlivými druhy hmyzu. V současné době je v lesích rozmístěno na 2000 budek různého původu, stáří a stavu údržby. Skupina ornitologů, která se již po mnoho let zabývá výzkumem hnízdní biologie ptáků, začala roku 2008 (ve spolupráci s Muzeem východních Čech a Pedagogickou fakultou University Hradec králové a za podpory magistrátu města a Městských lesů Hradec králové a.s.) s postupnou opravou a inventarizací stávajících linií budek a doplněním budek pro netopýry. Budky jsou rozmístěny ve třech navazujících oblastech, v okolí Malšovic, rybníka Výskytu a Bělče nad Orlicí

Ptáci obývající budky – sýkora koňadra, sýkora uhelníček, sýkora parukářka, sýkora modřinka, srhlík lesní, šoupálek dlouhoprstý, rehek zahradní, lejsek bělokrký

Savci obývající budky – netopýr ušatý, netopýr velkouchý, netopýr hvízdavý, plšík lískový, myšice lesní

Ostatní obyvatelé budek – segestra šestioká, sršeň obecná, vosa saská, čmeláci, zavíječ čmeláčí