Přírodní památka Černá stráň
Maloplošné chráněné území Černá stráň bylo vyhlášeno v roce 1988. Jeho výměra je 11,5 ha a nachází se v nadmořské výšce 260 – 280 m. Předmětem ochrany je přírodě blízký lesní ekosystém daného stanoviště se starými, usychajícími a padlými stromy s přirozenou obnovou, dřevinnou skladbou a strukturou.
Historie – Pojmenování Černá stráň vzniklo patrně proto, že se na stráni kdysi nacházela enkláva hustého tmavého jehličnatého lesa, obklopeného lesem světlým.
Přírodní památka Sítovka
Maloplošné chráněné území Sítovka byla vyhlášena v letech 1960. Celková rozloha této přírodní památky činí 14,5 ha. Nachází se v nadmořské výšce 250 – 260m. Předmětem ochrany je smíšený skupinovitý a patrovitý lesní porost s místním ekotypem borovice lesní a dubu letního. V roce 2015 zde vznikla naučná stezka „Mrtvé dřevo“, která návštěvníky seznamuje s významem mrtvého dřeva v přírodě, jaké organismy jsou na ně vázané nebo jakou roli hraje ve vývoji některých druhů živočichů a rostlin.
Historie – Původně se zde nacházel hustý stromový porost, postupně však byl ochuzován účinkem silných západních větrů. Tento prořídlý les pak nabyl z ptačí perspektivy vzhledu síta. Odtud pochází podle jedné verze místní pojmenování.
Přírodní rezervace Mazurovy chalupy
Přírodní rezervace Mazurovy chalupy byla vyhlášena v dubnu roku 2002. Jde o unikátní komplex bezkolencových, slatinných a mezofilních luk, který se nachází u samoty U Mazury, přibližně 1,5 km SSV od vsi Hoděšovice. Luční enkláva se nachází v nadmořské výšce cca 260 m a její rozloha je 11,6 ha. Je obklopena komplexem dubohabřin, bezkolencových doubrav, ale i nepůvodních jehličnatých porostů. Státní správu v ochraně přírody včetně péče o chráněné území zde zajišťuje Krajský úřad Pardubického kraje.
Historie – Kronika „Paměti obce Hoděšovic“ založená v roce 1896 uvádí: „Uprostřed lesa velkostatku markraběte Pallaviciniho, 20 minut na sever od vesnice, nacházely se pozemky obecní i selské, k nimž vedla těžko sjízdná cesta zvláště zjara a na podzim. Tam také nacházela se chalupa ve výměře 11 ha 40 arů, patřící Josefu Mazurovi. Z Mazurovy chalupy zřídil velkostatek Pallaviciniho po vykoupení v r. 1894 hájovnu Bažantnici a svoji hájovnu rozbořil. Koupené pozemky velkostatek zčásti zalesnil, některé upravil na louky“. V kronice obce Hoděšovic z roku 1894 se uvádí, že za Pallaviciniho byly pozemky obhospodařovány jako louky, na hranicích parcel byly vysázeny jalovce, některé zde rostou dodnes. V září roku 1931 byl státním pozemkovým úřadem velkostatek markraběte Pallaviciniho na katastru Hoděšovic zabrán a rozdělen. Část obdrželo Město Hradec Králové včetně Mazurových chalup. Začátkem 90. let území přešlo do majetku města Hradce Králové.
Přírodní památka U Císařské studánky
Maloplošné chráněné území U Císařské studánky bylo vyhlášeno v roce 1960. Celková rozloha přírodní památky činí 1,27 ha a nachází se v nadmořské výšce 270 – 280 m. Předmětem ochrany je cca 170 let staré torzo smíšeného porostu buků, borovic a smrků s přimíšenými duby a břízami na písčité půdě staré říční terasy řeky Orlice.
Historie – V roce 1875 postavil lesmistr Rotter v lese asi 2 km jihovýchodně od Nového Hradce Králové tříhrannou kapličku na památku stříbrné svatby císaře Franze Josefa. Od té doby se tu říká U Císařské studánky. Původně zde byla roubená studánka s pramenem pitné vody. V roce 1973 byla kaplička obnovena a pramen vyveden opodál. Nyní je však pramen již téměř vyschlý. Od roku 1960 je zde vyhlášena přírodní památka U Císařské studánky. Přímo na jejím území nedaleko od studánky se nachází Pomník myslivců.
Přírodní památka Roudnička a Datlík
Rybníky Roudnička a Datlík s přilehlými slatinnými loukami mezi Novým Hradcem Králové a Vysokou nad Labem tvoří rovněž nárazovou a rekreační zónu nového osídlení v okolí města Hradec Králové. Území patří mezi oblíbené návštěvní lokality.
Rybníky a slatinné louky v jejich okolí jsou bohatou botanickou lokalitou, známou a studovanou již od minulého století. Zachovala se zde mozaika vodních a mokřadních společenstev a rašelinné louky s řadou chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Lokality působí jako důležité biocentrum v zemědělské a nově osídlené krajině. Daří se zde mimo jiné z obojživelníků kriticky ohrožené blatnici skvrnité, běžná je rosnička zelená, poměrně hojně se vyskytují plazi – ještěrka živorodá a užovka obojková. Oba rybníky jsou hnízdišti vodního a mokřadního ptactva: potápky malé, potápky roháče, labutě bílé a dalších druhů. V rybnících i v potoce žije početná populace raka říčního a vyvíjí se v nich několik zajímavých druhů vážek.
Přírodní památka Běleč - střelnice
Lokalita se nalézá jihozápadně od obce Běleč nad Orlicí (15°56'30''N, 50°10'22''E) na ploše bývalé letecké střelnice (více o historii lokality v sekci Zajímavá místa v lese).
Bezlesí bylo dříve udržováno vojenskou činností, nyní lokalita pozvolna zarůstá, zejména borovicemi a břízami. Díky mozaikovitosti stanovišť se zde nalézá hodnotná druhová diverzita pískomilných, vřesovištních a mokřadních společenstev. Kromě silně ohrožené vážky jasnoskvrnné byl na lokalitě zaznamenán i výskyt čolka horského a ještěrky živorodé.
V roce 2004 byly na třech protipožárních vodních plochách realizovány Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR zásahy spočívající v částečném odstranění bahnitého sedimentu a odstranění náletových dřevin způsobujících vysoké zastínění a zanášení tůní organickým opadem. Tyto zásahy měly za cíl podpořit výskyt silně ohrožené vážky jasnoskvrnné. Ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a z dotačních titulů obnovila společnost Městské lesy Hradec Králové a.s. v roce 2015 další dvě tůně a upravila je tak, aby tvořily vhodný biotop pro vážku jasnoskvrnnou, ale i další rostliny a živočichy vázané na vodní prostředí. Obnova a údržba tůní a celé loklaity probíhá průběžně i v současnosti.
