Nedaleko lesní cesty Hradečnice asi 800 m od hájovny U Dvou šraňků směrem na Bělečko se nachází ohrada s daňky a muflony, naproti oboře s divokými prasaty. Zde se můžete seznámit s těmito krásnými, ale plachými obyvateli našich lesů.
Obora byla dokončena na podzim roku 2015, má rozlohu 1,25 ha a ponechali jsme v ní velké množství přirozeného krytu. Ten sice komplikuje pozorování zvířat, ale naší snahou bylo zajistit co nejpřirozenější prostředí, které zajistí možnost bezpečného a klidného odpočinku obyvatelům obůrky.
DAŇKY LZE KRMIT POUZE ŽALUDY A KAŠTANY - Nekrmte ničím jiným, můžete JIM ublížit!
Děkujeme
Novinky z naší obory:
Stálí obyvatelé naší obory:
- Daněk Miloš
Tříletý daněk černého zbarvení k nám doputoval z chovu z Bačetína. Již teď se může chlubit krásným lopatovitým parožím. Obůrku sdílí s mladým daňkem narozeným již u nás.
- Daněly
Prvním obyvatelem obůrky byla červenohnědě zbarvená daněla z farmy v Dolním Jelení. O pár dní později se k ní připojily čtyři další samice, jedna červenohnědá, jedna bílá a dvě černě zbarvené, a mládě (danělka) jedné z nich z Bělče nad Orlicí. Počty daněl se různě mění.
- Muflon Bertík
Muflon Bertík se k nám přistěhovat 19. 1. 2016 ze soukromého chovu nedaleko Dvora Králové nad Labem. Jméno dal muflonovi původní majitel pan Kněžourek, protože, jak sám říká, to byl od malička čertík Bertík.
- Muflonky
Dvě samice muflona se ke stádu daňků připojily 14. 12. 2015. Přicestovaly z chovu nedaleko Jaroměře. Z jejich vrhu byla v obůrce ponechána jedna další muflonka.
O daňcích:
Daněk skvrnitý (Dama dama) (samec - daněk, samice – daněla, mládě - danče) je na našem území jediným druhem, kromě vzácného výskytu losa evropského, který se může pyšnit lopatovitým parožím a bývá proto někdy nazýván „lopatáč“. Není však původním obyvatelem české přírody.
Daňka skvrnitého poznáte snadno podle červenohnědé někdy černé (v zimních měsících šedohnědé) srsti s malými bílými skvrnkami a typického lopatovitého paroží, které slouží samcům k značkování území a v období páření – říji – k zastrašování konkurence v boji o samice. Podle velikosti a bohatosti paroží nelze poznat přesný věk zvířete, vypovídá spíše o kondici zvěře, vhodnosti a množství dostupné potravy.
Z historie
Daněk původně pochází z oblastí Středomoří a Malé Asie. Za rozšíření vděčí Římanům, kteří ho dovezli do svých provincií, kde byl chován pro okrasu i chutné maso. Kolem roku 800 se objevuje na území jižní Francie a Německa. V 11. století je zaznamenán jeho výskyt na Britských ostrovech, zřejmě v souvislosti s nástupem Viléma Dobyvatele na anglický trůn. Ve 13. století je doložen výskyt daňků v oblasti Uher.
První zmínky o chovu dančí zvěře na našem území pocházejí z roku 1465 od Vyškova. Tehdy byli chováni pouze v oborách a tak tomu bylo až do konce 19. století, kdy byli vypuštěni do volných honiteb. Našim podmínkám se bez problémů přizpůsobili a kromě vyšších poloh je můžeme nalézt téměř po celém území.
Ze současnosti
Dančí zvěř působí škody hlavně na zemědělských plodinách a to převážně pastvou, v menší míře rozšlapáváním a rozválením. Na lesních porostech působí jen malé škody, protože se živí převážně šťavnatými bylinami a travou, jídelníček si zpestřuje listy stromů a keřů, pochutná si také na plodnicích hub, žaludech, kaštanech i jiných plodech.
Počet odlovených kusů v České republice každoročně stoupá, z čehož lze soudit, že se u nás daňkům daří. I v městských lesích Hradce Králové žije stálá populace čítající více jak 100 kusů. Při své procházce tak můžete tato impozantní zvířata potkat ve volné přírodě.
