Lesnictví má velmi dlouho tradici a za její historii se vyvinulo mnoho způsobů jak pečovat o les, jak ho obnovovat po těžbě. Dnes je nejčastějším způsobem holosečné hospodaření – po naplánované těžbě či kalamitě se vytvoří paseka, která zaroste přirozeně nebo se na ni stromky vysadí. Naši lesníci ale pracují i jinak.
NA VHODNÝCH STANOVIŠTÍCH se u nás uplatňuje podrostní způsob hospodaření, kdy nový les vyrůstá pod ochranou starého, tzv. mateřského. Toto je nezbytné u stinných dřevin, ale výhody má i u světlomilné borovice. Ta, vyrůstá-li pod clonou dospělých borovic, může se pochlubit rovným kmenem, hustším dřevem a slabými větvemi, což do budoucna znamená menší sukatost.
Podrostní způsob využíváme například při obnově smíšených porostů smrku a borovice:
1. V první fázi se odtěží smrky, které nejvíce stíní půdu a které v novém porostu nebudou žádoucí.
Zde je mateřský porost ještě natolik hustý, že se dřevní hmota nemůže z porostu vytahovat technikou. V lesích se tak uplatňují koně.
2. Dále se postupně odstraňují stromy vhodné k prodeji nebo naopak poškozené, nahnilé, suché atd. Tím se porost prosvětlí, umožní se přirozená obnova a semenáčky v podrostu mohou prospívat.
3. Další fází je podsazování listnáči a jedlí, které tam nemohou vyklíčit samy (nepřítomnost mateřského stromu či nevhodné podmínky ke klíčení). Tyto listnáče a jedle je třeba oplotit, protože jsou velkým lákadlem pro zvěř. V následující péči budou upřednostňovány před borovicí.
4. Při výšce mladého porostu cca 2 - 3 metry už potřebuje prořezávat. Pokud necháme porost hustý, stromy si příliš konkurují, táhnou se za světlem, jsou vysoké a tenké (přeštíhlené) a ohýbají se nebo lámou pod mírným náporem sněhu.
V této fázi je už potřeba odtěžit zbývající mateřské stromy.
Nevzniká tak holina, protože pod dospělými stromy už je nový mladý les věkově i výškově rozrůzněný tvořený směsí jedle, borovice, dubu a buku. Celý proces může trvat 15 - 20 let.
Ale pozor, i tento způsob má své limity:
- Aby bylo možné takto obnovovat borovici, nesmí být půda příliš zarostlá s vysokou vrstvou humusu. Na takových půdách není borové semínko schopno klíčit a přirozená obnova by se nezdařila.
- Kácení mateřských stromů je obtížné, protože je třeba dávat pozor na mladé stromky v podrostu.
- Finanční nárok této metody je vyšší. Mateřské stromy se těží postupně, pracovníci se na plochu musí často vracet. Kvůli zmlazení také není možné využít těžkou techniku. Nutno ale říci, že šetří mnoho nákladů při zalesnění a následné péči. Celkově je tedy s ostatními metodami srovnatelná.
- Metoda klade vyšší nároky na znalosti a zkušenosti lesníka i vysoce kvalifikovaných pracovníků provádějících těžbu a přibližování.